Křesťanství
KULTURA A POUTNÍ MÍSTA:
SVÁTKY:
Velikonoce
Přechod na stránku kde je umístěno "Velikonoční zamyšlení"
Advent
Adventní zamyšlení
Člověk touží po stabilitě, aby nepodléhal strachu a nejistotě, a zároveň po novosti a změně, jinak přichází nuda a únava. Obojí splňuje rytmus, všude v přírodě i v životě člověka; např. tep srdce, dýchání, den a noc, roční období s jejich opakující se a přitom stále novou a svěží krásou.
Celý rok je protkán rytmem nedělí. Kdo neprožívá neděli jako sváteční den, má život velmi ochuzený a neradostný. A rok má i rytmus krásných, duchovně obohacujících a radostných svátků. Jejich harmonický okruh, nazývaný církevní rok, začíná adventem, přípravou na Vánoce.
Atrapa z umělé hmoty může sice vypadat jako lákavé ovoce nebo dort, ale chybí to hlavní: není k jídlu. I Vánoce je možno slavit jako ubohou, falešnou atrapu, s křečovitým úsilím o vánoční náladu, se spoustou blikajících barevných světýlek, s figurami červeně oblečeného dědy, s lákavými reklamami dárků. Do rámusu ulice nebo supermarketu se mísí chraplavý hlas reproduktorů s vánočními písněmi, třeba už od října. Restaurace nabízejí štědrovečerní večeři. Známe nabídky cestovních agentur prožít Vánoce někde mimo domov s draze zaplaceným programem. Ale je to jako s těmi atrapami – to hlavní tam schází: na oslavu Narození Ježíše Krista zapomněli pozvat jeho samého.
Vánoce jsou svátky Boží lásky ke každému člověku, neboť"tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna". (Jan 3, 16) To oslavujeme o Vánocích. Bůh je také dárcem lásky mezi lidmi a přeje si, aby v naší odpovědi na jeho lásku byla i nesobecká a obětavá láska mezi námi. Říká: "Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali." (Mt, 25-40) Proto jsou Vánoce i svátky vzájemné lásky. Dárky a blahopřání mají být znamením této lásky. I malý dárek nebo jen laskavé slovo může mít větší hodnotu než drahý dar, ve kterém je málo lásky.
Co dělat, aby Vánoce byly opravdové, ne náhražkovou atrapou, po které by zůstala v duši spíše trpká pachuť než radost? Jak se připravit? To nám říká advent především náplní svých bohoslužeb se slovy Bible i s krásnými modlitbami: čtyři adventní neděle jako přibývající světlo svící na adventním věnci stále více dávají zářit přípravě na příchod Krista, který je "Světlo světa", tedy světlo lásky, pravdy, moudrosti, radosti, pokoje a věčného života.
Slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny dědičného hříchu, kterou církev slaví 8. prosince, připomíná jedinečnou, neopomenutelnou účast Panny Marie na Ježíšově působení. V Bibli čteme proroctví, které se stále nově uskutečňuje: Matku Boží "budou blahoslavit všechna pokolení." (srov. Lk 1, 48)
Roráty v noční temnotě časných ranních hodin jsou působivé svou osobitou krásou a poezií. Advent je také doba ke chvilkám zamyšlení, např. nad otázkami: Jak dobře znám Ježíše Krista a jeho učení? Znám např. knihu Kompendium katechismu katolické církve? Jak uskutečňuji lásku ke všem lidem, zvlášť k trpícím? Jak to vypadá s mou modlitbou? Co je třeba v mém životě napravit? Ježíš Kristus pomůže i tam, kde by se to zdálo nemožné.
Dobře prožitý advent je cestou k tomu, aby Vánoce byly krásné, radostné a požehnané i pro ty, kdo je budou prožívat v bolesti a zármutku, aby světlo Vánoc nepohaslo, ale zářilo v našich srdcích, v našem okolí i ve všech dalších dnech.
Mons. Bohumil Kolář
Převzato:
Oficiální web Tiskového střediska ČBK